V malém přímořském městečku je páter v kostele již unaven ze

zpovídání, když má neustále poslouchat, jak se mu lidé svěřují se

svými nevěrami. A tak na příští mši vyhlásí:

„Kdo se mi chce svěřit s tím, že byl svému partnerovi nevěrný, stačí,

když mi řekne, že spadl do zálivu.“

Tato konvence se ujala a páter měl ulehčenou práci. Čas plynul a po pár měsících

starý páter zemřel. Na jeho místo nastoupil nový.

Po několika dnech navštíví nový páter policejní stanici.

„Měli byste něco udělat s bezpečností u zálivu. Neustále tam padají

lidé,“ říká policistovi.

Ten se pobaveně usměje a doporučí páterovi, aby zašel za policejním ředitelem.

Policejnímu řediteli páterova nevědomost také přijde k smíchu

a pošle jej za starostou.

Páter jde za starostou:

„Měli byste něco udělat s bezpečností kolem zálivu, neustále tam

lidé padají,“ stěžuje si.

Starosta se směje, až se za břicho popadá. Páter už se rozčílí:

„No to není žádná legrace! Zrovna vaše žena tam

minulý týden spadla šestkrát!“