Deti majú v škole tvoriť vety, kde sa objavujú slová “keďže” a “zrejme”. Prihlási sa Anička: “Keďže je vonku zamračené, zrejme bude pršať.” Ďalšie deti sypú z rukáva podobne geniálne nápady, až sa prihlási Janko: “Babička ide po dvore a nesie si pod pažou New York Times.” “Ale, Janko,” namietne učiteľka, “tam nie je ani, keďže, ani zrejme.” “… a keďže nevie ani slovo po anglicky, zrejme sa ide vysrať.”

Tak sa teda chváli Anička: -Prosím pekne, ja som kúpila čerešne. Všetky som zjedla, kôstky som zasadila a idem čakať na úrodu. – Múdro Anička. A čo ty Jožko? – Ja som kúpil marhule, a kôstky som zasadil. – Výborne Jožko. … a ty Móricko? – Ja som kúpil jaternicu. – S pánom bohom, jaternicu a to už čo je na tom rozumné? – No tak večer sa s ňou sestra trošku pohrala, potom sme ju zjedli, črevo otec použil ako kondóm, ráno sme sa do neho *******, mama to išla reklamovať, a tu máte tých desať euro pani učiteľka.

Učiteľka sa pýta v škole malého Josého:

Povedz nám, kde leží Trója?

Medzi Dvójou a Štýriou.

Syn: Mami, vsetci sa mi v skole smeju, ze som Rambo

Mama: Tak zajtra pojdem do skoly a budem sa stazovat

Syn: Nie mami, toto je moja vojna.

Hovorí pani učiteľka: “Deti, pamätáte si, ako som pri telocviku stála na hlave? Akú farbu mala moja hlava? “” Červenú, červenú! “Volajú deti. “Správne, a prečo?” “Pretože vám do nej natiekla krv!” “Výborne, deti! Ale teraz stojím na nohách – ako to, že mi do nich tiež nenatiekla krv a nie sú červené? “” Pretože nie sú duté! “

Reklama:

Témy maturitných slohov:

1. Neublížil som nikomu z vás - slávnostný prejav

2. Skutok sa nestal - rozprávanie

3. Hodnosť kapitána som si zaslúžil - beletrizovaný životopis

4. Žiaden človek nedokáže dať toľko lásky človeku, ako dokáže dať len človek človeku - úvaha

5. Obchvat Prešova - Sci-Fi poviedka

Suzuki se přistěhoval do USA s rodiči z Japonska a jde do školy. Hodina začíná a učitelka se ptá: "Uvidíme, kdo ovládá kulturní historii Ameriky! Kdo řekl: ",Dejte mi svobodu, nebo mě zabte?´"

Hrobové ticho ve třídě, jen Suzuki zvedne ruku: "Patrick Henry 1775 ve Philadelphii."

"Výborně Suzuki, a kdo řekl: ,Stát je národ a národ nesmí zhynout?´"

Suzuki se postaví: "Abraham Lincoln 1863 ve Washingtonu."

Učitelka se podívá na spolužáky a říká: "Stydím se za vás, Suzuki je Japonec a zná americkou historii lépe než vy!"

Zezadu se ozve tichý hlas: "Polib mi prdel, zasraný Japončíku!!"

Učitelka: "Kdo to řekl?"

Suzuki zvedne ruku a bez vyzvání odpoví: "General McArthur 1942 na Guadalcanalu a Lee Lacocca 1982 při valné hromadě firmy CHRYSLER."

Třída je zcela ticho, jen zezadu se ozve: "Je mi z toho na blití!"

Učitelka zakřičí: "Kdo to byl!"

Suzuki odpovídá okamžitě: "George Bush starší japonskému premiérovi Tanakovi v průběhu oběda, Tokio 1991."

Jeden ze studentů otráveně řekne: "Vyhul mi!"

Učitelka hystericky: "A dost! Kdo to byl teď?"

Suzuki bez mrknutí oka: "Bill Clinton Monice Levinsky 1997 ve Washingtonu, Oválná pracovna Bílého domu."

Další ze studentů zařve: "Suzuki je hromada sraček!"

A Suzuki opět klidně: "Valentino Rossi při velké ceně motocyklů v Brazílii 2002."

Třída zcela propadne hysterii, učitelka upadá do bezvědomí, dveře se otevřou a vejde ředitel: "Kurva, takový bordel jsem ještě neviděl!"

Suzuki vstane a prohlásí: "Andrej Babiš, český ministr financí při předložení státního rozpočtu, Praha 2013."

Malý Matúš príde domov a otec sa ho pýta. – Tak čo je nového v škole? – Päťka a päťka. – Čo? – A štvorka. – To nemyslíš vážne. – Ale neboj sa, tie známky už neplatia. – To mi odľahlo. A prečo? – Lebo ma vyhodili zo školy.

- Keď príde Móricko a povie nejaké neslušné slovo, dievčatá vstanete a odídete z triedy.

A tak začala hodina. Učiteľka sa pýta detí: -

Tak detičky, kto mi povie, čo je nového v našom meste?

Móricko sa prihlási a povie:

- V našom meste sa stavia bordel.

Na to dievčatá vstanú a odídu. Móricko za nimi kričí:

- Kde utekáte, vy ku**y, ešte sú len základy.

Zuzka :

- Môj otecko je právnik.

Jožko :

- Môj tatko je lekár.

Števko :

- A môj robí v gay-bare striptéra, tancuje nahý pri tyči!

Učiteľka ho nechá po hodine v triede a pýta sa :

- Števko a to vážne?

A Števko smutne povie :

- Ale nie... hrá futbal za Slovan, len som sa to hanbil pred

spolužiakmi povedať..