.. Romeo a Júlia po vychodňarsky. 

R: Julčo moja.

J: Co muj drahý, milovaný?

R: Ty spanilý kvitok, co prežuvaš jak dobytok, ty hvizdo jasná na nebe.

J: Idz het, bo jak ce ocec uvidzi,ta máš po chľebe.

R: I život dám za tvoje krásne oči, i pod rozbehnutu kuru skočím.

J: Romo,idz het, bo jak ce ocec zbači,zobere vzduchovku,a ty puščiš do gači.

R: A tote tvojo krive zuby,už naďaľku vidno, jak ci terča z huby.

J: Prahnem po tebe jak ryba na suchu, jak topiaci še po vzduchu.

R: Ta co máš mentálnu poruchu?

J: Znaš co, kupila mi sebe ten nový harčok poky.

R: Dumal mi sebe...stačí, že popatrim na tvojo šumne boky.

J: Jój, vitor pridze.. dzviha, še mi hriva

R: Moja cetka staku rendu chodbu zmyva, a máš také ideálne miery, ľen tak-tak še mi ujdzeš do dzveri.

J: A nasadziš mi perscenok, na moj šumny maly paľec?

R: Kašli nato, a podz rovno na vec.

J: A co chceš teraz, za mesačnoho svitu?

R: Nebudz ku mne taká a puš me do bytu!

J: Nééééé, nemožem ty moj Mustangu dzivoky, bo ocec už vzadu, nabíja broky.

R: Chcem byc tvuj muž!.. Nebudz ku mne taká, a dnuka me pušť! Ja še o tebe dobre postarám.

Júliin Otec : A ja ci zo vzduchovku ric rozparam!