Bolo raz jedno dievčatko a volalo sa Evička. Raz tak išla lesom, keď z krovia vyskočil chlapík a začal z nej strhávať šaty. Ale Evička sa iba smiala, lebo vedela, že mu budu malé.
Učitel vykládá svým studentům o dobrých mravech a ptá se jednoho po druhém:
„Tak Michaeli, kdybyste byl na schůzce s děvčetem a seděli byste v restauraci, jak byste jí řekl, že potřebujete na toaletu?”
„No tak já bych jí řekl: Počkej, musím se jít vyčůrat.”
„No, to by ale bylo velice nezdvořilé, řekl bych i hrubé, že? Co vy Honzo, co byste řekl vy?”
„No, tak já bych řekl: Omlouvám se, ale opravdu musím na záchod.”
„Tak to už je o hodně lepší, ale přece jen není vhodné používat slovo záchod u stolu, že? A co vy Petře, jak byste se zachoval vy?”
„Řekl bych: Miláčku, prosím tě, můžeš mě na chvilku omluvit? Musím si jít potřást rukou se svým velice dobrým přítelem, se kterým se, jak doufám, po večeři seznámíš.