Ředitel firmy hledá nového zaměstnance, všichni mu doporučují Raula -
maká a všechny zná. Tak Raul nastoupí do práce: opravdu maká, všechny
zná. Po měsící jdou zaměstnanci firmy na oběd a přijde tam prezident a
Raul povídá: "Ahoj Vašku, jak se máš?". Po půl roce ředitel a Raul
jedou na služební cestu do Vatikánu, kde stojí a mavá papež. Raul říká
řediteli:"Šéfe, vsaď se, že za chvíli budu mávat vedle něj." "No tak to
nedokážeš" odpovídá mu šéf. Raul jde, potyká si s ochrankou a už mává
vedle papeže. Kouká na ředitele a najednou to se šéfem sekne. Raul k
němu běží a ptá se ho, co se děje. Ředitel se na něj podívá a říká
mu:"To, že znáš našeho prezidenta, dobrý. To, že znáš papeže, super.
Ale to, že za mnou přišli tři vietnamci a zeptali se, kdo to mává vedle
Raula, tak to bylo hodně i na mě!"
Odpoveď študenta bola tak “hlboká”, že ju profesor prostredníctvom internetu zdieľal so svojimi kolegami a tak sa mohla dostať až k nám. Otázku položili študentom v teste na Univerzite chémie v Arizone.
Otázka: Je peklo exotermické (uvoľňuje sa teplo) alebo je endotermické (absorbuje teplo) ?
Väčšina študentov opísala fungovanie a princíp Boylovho zákona.
Jeden študent ale napísal toto:
“Najprv musíme vedieť ako sa hmota pekla mení v čase. Preto potrebujeme poznať rýchlosť, ktorou duše do pekla prichádzajú a odchádzajú, čo je ale nepravdepodobné. Myslím, že môžeme s istotou predpokladať, že akonáhle sa duša do pekla dostane, už neodíde. Preto už duša nežije. Pre lepšiu predstavu koľko duší do pekla prichádza sa pozrime na jednotlivé náboženstvá v dnešnom svete. Väčšina náboženstiev hovorí, že ak nie ste členom ich cirkvi, pôjdete do pekla. Vzhľadom k tomu, že na svete je viac ako jedno náboženstvo, a pretože ľudia nepatria do viac ako jednej cirkvi, môžeme predpokladať, že všetky duše skončia v pekle. S pôrodnosťou a úmrtnosťou môžeme očakávať, že počet duší v pekle bude exponenciálne rásť. Teraz sa pozrime na mieru zmeny objemu pekla, pretože Boylov zákon stanovuje, že teplota a tlak v pekle je rovnaké len ak sa bude úmerne rozširovať, a to závisí od počtu duší, ktoré prichádzajú.
To nám dáva len dve možnosti:
1. Ak sa peklo rozpína pomalšie ako duše doň vstupujú, potom sa teplota a tlak bude zvyšovať , čo zapríčiní jeho explóziu.
2. Ak sa peklo rozpína rýchlejšie ako doň duše vstupujú, potom bude teplota a tlak klesať, čo zapríčiní jeho zamrznutie.
Ako to teda je?
Ak vezmeme na vedomie slová, ktoré mi adresovala Teresa, prváčka na škole, že “skôr zamrzne peklo ako sa ja s tebou vyspím” a vezmeme do úvahy skutočnosť, že som s ňou spal minulú noc, potom je možnosť číslo 2 správna, a preto som si istý, že peklo je exotermické. V dôsledku mojej teórie, že peklo zamŕza, a teda už nemôže prijať ďalšie duše, čiže de-facto prestalo existovať a existuje už len nebo, čo aj preukázalo existenciu božskej bytosti lebo Teresa v noci kričala “Ó môj Bože!”
Tento študent dostal za svoju odpoveď A+
Takhle přijde do Kanadské národní banky starší žena s tím, že by si chtěla uložit nějaké úspory. Paní na přepážce ji chce odbýt, ale žena se nenechá s tím, že jde o celkem veliký obnos. Úřednice se jí zeptá, kolik to činí a když se dozví, že skoro 200 000 dolarů, tak ji odkáže na ředitele. Ředitel s ženou sepisuje smlouvu a nedá mu to, aby se jí nezeptal, kde k takovým penězům přišla. Žena se usměje, že to jsou jen vyhrané sázky.
„Jaké sázky,“ zajímá se ředitel.
„Co kdybych se teď třeba s vámi vsadila o 25 000 dolarů, že máte hranatá varlata.“ Ředitel sázku přijme s tím, že je vlastně vyhraná, protože si byl naprosto jistý tvarem svých varlat.
„Mám ještě jednu prosbu, můžu to přijít zkontrolovat zítra v deset hodin ráno se svým právníkem?“ Požádá ho žena. Ředitel jí to odsouhlasí, protože přece jen jde o veliký obnos a považuje sázku prakticky za vyhranou. Potřebou si rukou, sepíšou smlouvu a žena odejde. Ředitel je celý večer nervózní, prohlíží se v zrcadle a přemýšlí, jestli neudělal chybu.
Druhý den v deset hodin dorazí do jeho kanceláře žena se svým právníkem. Požádají ho, aby si sundal kalhoty a on to udělá. Pak ho ještě žena poprosí, jestli si může sáhnout a vše zkontrolovat ručně. I to jí ředitel povolí. Ve chvíli, kdy se ženina ruka dotkne jeho varlat, právník vstane a nešťastně začne mlátit hlavou do zdi.
„Co se mu stalo?“ zeptá se ředitel. Žena se usměje: „Včera jsem se s ním vsadila o 100 000 dolarů, že budu dnes dopoledne držet v ruce varlata ředitele Kanadské národní banky.
Turisti sa zastavili v Snine na chate,poriadne premrznutí. Hneď sa recepcii sa pýtajú: - Môžte nám ponúknuť nejaký čaj? Recepčná na to: - A date sobi normalnj,abo bez rumu?
